Jdi na obsah Jdi na menu
 


Culture

9. 3. 2017

     Základní informace o vzniku punku je asi ta, že vznikl v 70. letech ve Velké Británii a USA (za první kapely bývají považováni Sex Pistols, The Clash, Ramones,...). Na vznik hnutí působilo mnoho vlivů (např. kultura skinheads, která má s punkem některé prvky společné). Bližší informace o vzniku a vývoji punku si můžeš vygooglit na X různých stránkách (některý věci jsou navíc sporný, takže podle mě nemá moc smysl to tady předkládat). Spíš se chci v tomto článku zaměřit na to, o čem punk vlastně je, jaké jsou jeho myšlenky apod.

f8e6f0197e_102018679_o2.jpg

     Základní hodnotou, kterou vyznává každý punker je SVOBODA. Je ale až překvapující, kolik lidí má mylnou představu o tom, co to vlastně svoboda je (včetně některých, co se za punkáče považují...). Když mi bylo cca 15, tak jsem si myslela, že svoboda znamená hulit, chlastat a střídat partnery jak ponožky a obecně je mezi lidma rozšířená představa, že být punk znamená nosit číro, být pokérovanej od hlavy k patě a fetovat nebo být denně ožralej. To je ale úplná pičovina. Nic z toho člověka punkerem neudělá. Justin Bieber je taky pokérovanej a nemá s punkem nic společnýho :-D. Číro může mít taky na hlavě kdejakej debil třeba jenom proto, že to je zrovna in... A co se týče těch ostatních věcí: kdejaká diskotéková barbie chlastá, fetuje a kurví se - i víc než kdekterý punkerky - a obecně takovej životní styl v dnešní době vede valná většina mladých lidí (protože takřka všechny pubertální děti mají problémy s rodičema a tak je neposlouchají a dělají všechno jenom ne to, co se po nich chce a někdo přece řekl, že takto vypadá "užívání si života", tak to tak musíme všichni dělat a kdo ne, ten musí z kola ven :-) ).

freedom-series-logo.jpg

     Jak teda vypadají skutečné projevy svobody a o čem je punk doopravdy? Je fakt, že hodně punkáčů chlastá nebo smaží. Svoboda ale není o tom, že člověk dělá nějakou konkrétní věc. Svoboda je především o tom, že má člověk MOŽNOST VOLBY. Že ví co chce a nechce a podle toho se chová, nezávisle na tom, co jak dělají ostatní. Takže nechlastat protože mi to nedělá dobře je víc punk, než chlastat abych zapadl a držel krok s ostatními ;-). (Teď by mělo přijít osvícení že konečně chápeš, o čem je notoricky známá "Známka punku" od Visacího zámku :-) ). Člověk musí mít samozřejmě nějakou zodpovědnost za to co dělá a pokud je skutečně svobodomyslný, tak nejen že žije podle svých vlastních rozhodnutí a tužeb, ale nechá žít ostatní podle těch jejich (s tím, že svůj názor samozřejmě říct může, ale neměl by po ostatních požadovat, aby se podle něj řídili). A to je princip svobody: žít podle sebe a nechat žít. Když se vrátíme k těm návykovým látkám... Málokdo třeba ví, že existuje odnož punku, která se jmenuje straight edge (zkratka sXe), která odmítá úplně všechny drogy včetně cigaret a kafe, protože její příznivci jakoukoli závislost vnímají jako nesvobodu :-)... Lidi si myslej, že punkáči uměj jenom nadávat a dělat bordel, myslí si že jsou věčně nasraní, agresivní, smradlaví, s náběhem k bezdomovectví... Neříkám, že takoví mezi punx nejsou, ale prosím pěkně, punkáč není marťan nebo já nevím co, je to taky člověk, kterej třeba miluje, raduje se ze života, kterej má třeba rodinu... Každej nicméně bere punk trochu jinak a každej si najde svůj způsob, jak se v něm realizovat.

straight-edge-x.jpg

     Určitá část vyznavačů punku samozřejmě odpovídá výše zmíněným stereotypům: to jsou ti alko-punkáči co nechodí do práce, jsou 24 hodin denně na kaši a kempí někde ve squatu, nebo na nádraží žebraj s bezďákama o drobný... Pokud mám mluvit za sebe, tak tohle rozhodně není můj styl a pojetí punku u těchhle lidí vnímám jako určitou rezignaci na život, jako jeden ze způsobů, jak ukázat vztyčený prostředník této společnosti a životu v tomhle pošahaným zkaženým světě. Troufám si ale tvrdit, že víc punkáčů normálně chodí do práce nebo studuje; ačkoliv se objevují snahy o vydělení se z konzumní společnosti, např. právě prostřednictvím squattingu nebo DIY přístupu - konzum je totiž jedna z věcí, proti které se punk staví. Určitá část punkových postojů vychází z toho svobodomyslného základu (např. odpor proti fašismu či (neo)nacismu, proti náboženství, proti homofobii, proti sexismu; inklinace k anarchismu nebo apolitismu...), ale další neméně důležitou součástí punku je kritický postoj ke společenským problémům, vůči kterým je většina lidí lhostejná nebo je přímo vytváří. Punkeři tak zpravidla bývají anti-rasisti, staví se proti komerci a materialismu, proti válkám, nezřídka také bojují za práva zvířat prostřednictvím vegetariánství nebo veganství.

hqdefault.jpg

     Výrazným prvkem punku je taky jeho vymykání se konvencím. Pro punkáče není důležité, co je tzv. normální nebo nenormální, co je společensky přijatelné nebo ne. Jediným měřítkem je pro ně to, co je fakticky dobré nebo špatné - jestli něco je, nebo není fér, jestli někomu nebylo ukřivděno, jestli někdo není neprávem utlačován,... To znamená, že punkáče nezajímá, co lidi řeknou na jeho outfit nebo jestli se někdo bude pohoršovat nad tím, že si např vzal pornoherečku :-). Pravděpodobně se ale bude stavět proti tomu, když např. někdo někoho jenom tak zabije nebo okrade... Většina punkáčů jsou tedy sice rebelové, kteří neberou ohledy na určitá pravidla, ale nejsou to zlí lidi.

5d5d2a9d25d99aa08ee1eadd2ccacd96.jpg

     Jelikož si každej punkáč žije po svým, nedá se s určitostí říct, jak vypadá život punkera. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že se punkáči proti něčemu staví, že proti něčemu/za něco bojují. Jakým způsobem to dělají? Jako příklady můžu uvést účast na politických demonstracích, rvačky s náckama, DIY tvorbu, street art nebo obecně poukazování na to, co se mi nelíbí, ať už v diskuzích, na oblečení nebo v textech punkových songů. Z toho, co už jsem zmínila taky z druhé strany vyplývá, jací punkáči nejsou nebo co nedělají (resp. jací by být neměli nebo co by neměli dělat, pokud si chtějí oprávněně říkat punkáči), i když můžou mít na některé věci různé názory: punker by určitě neměl být rasista, peníze by pro něj neměly být to nejdůležitější, neměl by podporovat politiky (ty, kteří zastávají totalitní ideologie už vůbec ne), neměl by se podřizovat trendům a tomu, co říkají ostatní, pokud nestojí o jejich rady...

6db261ebc451c5cec4cd6d2637b7c38f.jpg

     To by bylo asi vše, na závěr by možná někoho zajímalo, co punk znamená pro mě. Zvědavcům tady teda přiblížím některé svoje postoje a jak beru punk obecně :-). A třeba se i dozvíš něco navíc o tom, kdo tady ty forever alone stránky píše :-D :-).

     K punku jsem se dostala na druhým stupni základky cca ve svých 13ti. Samozřejmě jsem tehdy ještě spoustu věcí nechápala, ale svým způsobem mi punk otevřel oči. Nejsem nijak ortodoxní - poslouchám krom punku i spoustu jiné hudby (jak jsi možná odvodil/a z tohoto blogu :-D) a zatímco techno apod. pro mě představuje jakýsi útěk, punk je spíš útok... Pomáhá mi neusnout na vavřínech, nenechat se plně strhnout okolním světem, nepodlehnout tlaku okolí... I když co si budem vykládat, není to jednoduchý jít proti proudu, obzvlášť pro mě ne: jsem docela citlivý člověk, i když na to třeba nevypadám, a někdy mi chybí síla... Ale snažím se nebýt ovce a nebát se prosadit si svoje, protože tak to podle mě má být :-). Punk pro mě znamená mít svou hlavu, stát si za svými názory (ačkoliv se nebráním tomu vyslechnout i názory ostatních a třeba se na určitou věc podívat z jinýho úhlu), praštit pěstí do stolu a říct "to se mi nelíbí". Vymezit se proti většině omezených hnusných lidí a být jiná než oni. Punkově se oblíkám tak napůl: nosím co se mi líbí a v čem se cítím dobře, nějaký hadry mám punkový, nějaký technařský, nějaký neutrální a tak nějak to mezi sebou kombinuju jak se mi zrovna chce :-); většinu hader mám koupených v normálním obchodě, ale některý ze sekáče nebo od Vietnamců a něco si sama upravuju. Jsem ráda originální a výrazná a baví mě i tak trochu provokovat - když se na mě lidi divně dívaj jenom proto, že nejsem šedá myš jako oni :-P. Nemám ráda značky jako Nike, Puma, Adidas apod., který musí mít každej, aby nebyl pozadu a nebyl pro ostatní "nula" a který jsou předražený - stejnej kus hadru seženeš kdekoli jinde za poloviční cenu... 

think_for_yourself_by_graffitiwatcher.jpg

     Jinak jsem vcelku normální člověk (teda jak v čem, v některých věcech normální nejsem, ale vůbec mě to nesere :-) ): momentálně studuju VŠ a chtěla bych si pak najít nějakou práci, co mě bude aspoň trochu bavit a kde nebudu dřít za pár šušňů jak úplnej otrok... Nicméně si myslím, že jsme stejně všichni otroci systému ať se nám to líbí nebo ne, protože peníze vládnou světem a kdo je nemá, nemůže nic... Mám skvělou rodinu, které si vážím (i když mě někdy pěkně serou, ne že ne, a párkrát jsem uvažovala o útěku z domu, když mi bylo -náct, ale vždycky jsem si to pak rozmyslela, protože jsem nevěděla, kam bych jako šla nebo co bych jako dělala a beztak by se mi pak začalo stýskat :-D). Mám úžasnýho stálýho přítele, kterýho miluju nade vše a kterej mi pomáhá to tady nevzdát když se cítím mizerně :-). Dřív jsem teda veškerý milostný vztahy bojkotovala, ale teď jsem upřímně ráda, že ho mám <3. Nikdy bych se ale nechtěla vdávat - fakt nepotřebuju mít lásku posvěcenou od státu... Máme s mladým vážný vztah a nic na tom nehodlám měnit, páč mi to tak vyhovuje: nejsem ten typ člověka, co bere partnera jako spotřební zboží nebo co vleze do postele s každým na potkání. Mám svou hrdost a nechtěla bych pro někoho být jenom další zářez na pažbě, ale neodsuzuju lidi co to takhle praktikují - nikomu se do soukromí neseru, ale nesnáším lháře, podrazáky a falešný lidi, ať už jde o jakýkoli mezilidský vztahy... Co ještě u lidí nesnáším je namyšlenost a ultra-sobeckost. Moc nepiju (už :-D), drogy neberu (nějaký jsem vyzkoušela, ale nejedu v tom pravidelně, dám si spíš výjimečně, protože mám sebe a svůj život moc ráda na to, abych chtěla skončit jako totální troska válející se v prochcaným podchodě s žumpou v hlavě a buchnou zapíchlou v ruce, co je bez přátel a rodiny, čóruje a kouří smradlavý čuráky za love na dávku...), tabák už nekouřím, protože je to k ničemu, ale více méně pravidelně hulím trávu :-). Celkově je pro mě víc punk když se třeba snažím lidi přimět k tomu zamyslet se nad určitýma věcma, než se např. válet ožralá někde u popelnic...

46cbc706585b465471022f1a121ac5ab.jpg

     Co se týče nějakých konkrétních názorů a postojů... Nesnáším rasismus, materialismus, kapitalismus, veškerý totalitní ideologie (jak nacismus, tak např. i stalinismus) a lidskou omezenost vůbec, projevující se např. homofobními nebo sexistickými názory nebo jakoukoli stádovostí a maloměšťáctvím. Nemám ráda ani náboženství, ale nevymezuju se proti němu tolik jako např. proti neonacismu, protože jsou věřící a věřící (vadí mi spíš církve a náboženství jako takový, než ti lidi - ti ho totiž můžou brát různě a je podle mě potřeba rozlišovat mezi jednotlivci)... Sama jsem agnostik - připouštím možnost existence posmrtnýho života a nějaké energie ve smyslu boha udržující rovnováhu v přírodě a ve vesmíru, ale nehlásím se k žádnýmu konkrétnímu náboženství a nevěřím v dědečka na obláčku co řídí naše životy... Docela se mi líbí filozofie Antona LaVeye (viz jeho kniha Satanská bible ;-P). Jsem proti válkám a veškerýmu zbytečnýmu násilí praktikovanýmu na někom, kdo o něj nestojí a nezaslouží si jej. Na druhou stranu jsem zastáncem spravedlnosti: každej by měl dostat, co si zaslouží nehledě na to, jestli to někomu přijde barbarské nebo "nehumánní". Nejsem vegetariánka ani veganka, ale zajímám se o ekologii a myslím si, že by lidi měli brát větší ohledy na přírodu a ostatní živý tvory (osobně třídím odpad, nemám auto ani řidičák a ani nechci mít, nekupuju výrobky s palmovým olejem, preferuju BIO živočišné produkty a přírodní kosmetiku netestovanou na zvířatech, snažím se nejíst maso denně a jsem proti kožešinovým farmám, koridě a jakýmukoli týrání zvířat). Vegetariánství nebo veganství podle mě není nutný: nechci se omezovat v tom co jím, spíš je podle mě záhodno zajímat se o to, odkud a z čeho je to co jím a nebýt úplně lhostejný...

dggf.jpg

     K politice... Nevěřím žádnýmu politikovi, všechno jsou to pro mě v závěru lháři, kteří jenom mažou med kolem huby a jde jim ve skutečnosti jenom o moc a prachy. K volbám nechodím, protože nehodlám takový pičuse podporovat. Hrozně se mi líbí myšlenka anarchismu - je to podle mě to nejlepší, čeho by mohla lidská společnost dosáhnout, kdyby lidi chtěli. Ale protože lidi nechcou a radši půjdou kvůli vlastnímu prospěchu přes mrtvoly nebo se vzdají vlastní svéprávnosti a nechají si život linkovat od někoho jinýho, je anarchismus jen utopie a já jsem si toho vědoma. To ale neznamená, že se mi ta myšlenka nemůže líbit :-). A jenom pro informaci... Sice si to můžeš najít na netu nebo v knihách, ale pro jistotu... Anarchismus je o absolutní svobodě všech, ne o absolutní svobodě jednotlivce, který bere práva a svobody druhým. Pak už by to totiž nebyla absolutní svoboda a tudíž žádná anarchie ;-). Jinak, nesnáším šovinismus a xenofobii, ale nemám nic proti zdravýmu rozumnýmu vlastenectví, když už teda ty hranice a státy máme a nějaká všeobecná fungující anarchie je v nedohlednu - i když se mi tu hromada věcí nelíbí, myslím že v závěru můžu být ještě ráda že žiju tady; v Česku se cítím doma a chtěla bych, aby bylo Česko i nadále převážně český, i když mi cizinci nijak nevadí, pokud jich tu není moc a pokud se mi nesnaží vnutit svou kulturu :-). Jen ať si nechaj to svoje, ale ať nenarušujou to moje a nenutí mi žádný svý sračky, asi tak bych to řekla. Takže multi-kulti ano, ale jen když se v rozporných bodech přistoupí na nějaký kompromisy, a to ze strany těch co jsou v menšině.

images.jpg

     Co se týče hudby, miluju defakto všechny odnože punku (krom nazi punku, kterej ale za punk nepovažuju...), grunge, SKA + většinu elektronické hudby (defakto všechnu krom disca a jeho novějších modifikací s tím, že nejradši mám techno a hardtechno) :-). Občas si ale poslechnu i reggae, třeba i nějakej ten rock nebo metal co znám od kámošů a dokonce i hip hop, pokud je text aspoň trochu o něčem... Tyhle styly ale poslouchám jen okrajově, nijak moc je aktivně nevyhledávám a nepovažuju se za rockerku, metalistku, hip hoperku ani rastafariánku. Celkově preferuju undergroundovou hudbu, ale nebráním se ani mainstreamu, pokud není vyloženě do očí (uší) bijící, že je to dělaný jen pro prachy. Hudba (a umění celkově) by totiž podle mě neměla být dělaná pro peníze, protože pak se člověk moc podřizuje poptávce, nejde to od srdce a vznikají pak laciný podbízivý sračky... Pro pobavení: v dětství jsem poslouchala Michaela Jacksona, Kelly Family, ABBU a Backstreet Boys :-D. První dva zmiňovaný interprety si poslechnu jednou za čas v nostalgické chvilce :-D.

punk.gif

     Ehm, myslím že jsem pokryla jak všechno ze svýho života co se týče punku, tak i něco navíc... Pokud má na mě někdo nějaký dotaz nebo jakoukoli poznámku k tématu, nechť se neostýchá napsat koment ;-).               

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Archiv

Kalendář
<< září / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 1885
Měsíc: 273
Den: 6