Jdi na obsah Jdi na menu
 


Report: Apokalypsa 43 - 18 Years Anniversary (24.11. 2017)

26. 11. 2017

     Apokalypsa je co se týče hudebního obsazení stále asi nejlepší akce v Brně. Ale co se týče organizace stále pokulhává, nebo spíš kulhá čím dál hůř...

     O čtvrt na jedenáct jsem si stoupla do fronty, která vedla až ven. Ke vstupu to ještě šlo - ještě se to jakš takš hýbalo, ale ty šatny... katastrofa. Fakt by s tím mohli něco udělat, protože když se fronta hýbe rychlostí 10 cm za hodinu a ještě se tam člověk musí mačkat jak sardinka, tak to je fakt docela vražda... Když jsem přišla na main stage, bylo půl dvanácté, jen tak pro představu (takže jsem nestihla Pavla Krejdla, kterýho jsem chtěla slyšet)...

     Akce byla vyprodaná, takže lidí bylo hafo a místa málo (to je asi hlavní nevýhoda Bobycentra). Ale takový vedro jaký bylo na main stage jsem tam ještě nezažila. Nevím jestli topili nebo jenom nefungovala klimatizace, v každým případě mi bylo v kotli takový horko, až mi z toho nebylo dobře, a to jsem tentokrát ani nepila - mít v sobě alkohol nebo něco jinýho, tak se z toho asi pobliju... Na zákaz kouření všichni srali a pálili to tam ostošest, ale to mi zrovna nijak nevadilo. 

     Organizační nedostatky pokračovaly zjištěním, že nejdou zamykat dveře na WC - asi aby tam lidi nechodili šukat nebo co... Ne že bych konkrétně já nějak holdovala záchodovým hrátkám, ale proč to těm lidem brát? Navíc je o dost pohodlnější, když se může člověk zamknout a vykonat potřebu v klidu... A ještě jedna drobnost mi vadila: oproti minule se nedalo koupit žádný jídlo (a u vstupu ho lidem ochranka samozřejmě zabavovala). Když se nekrmíš speedama, tak ti aspoň nějaký malý občerstvení k ránu na doplnění energie fakt bodne... ale tentokrát bohužel :-/. Ceny pití nekomentuju - to už asi lepší nebude...

     Podle toho co jsem četla bylo ještě ke všemu tentokrát průser i VIP (já ho měla 2x a v obou případech jsem byla spokojená, ale tentokrát lidi psali, že bylo málo místa ve VIP šatně, takže museli využít obyč a pití na VIP Gold baru prý došlo ve 3 ráno...).

     No, teď bych měla konečně přejít k tomu pozitivnímu... A to je především hudba :-). Bohužel nakonec nemohl vystoupit Kevin Saunderson, takže místo něj narychlo našli náhradu - Briana Sanhajiho. A nakonec to za to stálo :-). Docela jsem se na něj těšila, protože jsem ho ještě naživo neslyšela. A bylo to hodně přísný, spolu s Mariem Ranierim se mi líbil nejvíc. Hrál tam takový ty beaty co trhaj parkety, do toho perfektní kovový zvuky, slušnej diktát :-). Potom se hrál reprodukovaně 15timinutovej megamix techno klasik - úplně stejnej, jakej zazněl na díle s podnázvem Mayan Code 5 let zpátky na BVV. Sice jsem čekala spíš úplně novej megamix, ale jelikož tento miluju, tak mi ani nevadilo si ho poslechnout znova (jsou v něm namixovaný takový pecky, jako třeba "Paranoid Dancer" od Johannese Heila, "Manipulated" Bena Simse nebo "The Bells" od Jeffa Millse). Potom začal hrát The Advent. Toho mám hodně ráda, takže nejvíc těšing :-). A zklamaná jsem nebyla: začal svůj příběhovej set intrem a mým hodně oblíbeným trackem "Chin Stroker (Gary Beck Remix)" od Alexxe Wolfa; nejdřív hrál trochu víc zlehka, ale pak to tam taky začal docela slušně sázet B-). Adventův set byl, řekla bych umělečtější než Brianův, ale ten Sanhaji mě asi bavil víc.

     Pak jsem se šla na chvilku pohoupat na Perpetuum stage, kde zrovna končil svůj melodický set Pavel Bidlo. Na headlinerku tohoto pódia jsem byla hodně zvědavá - Chelina Manuhutu je opravdu charismatická DJka s kouzelným úsměvem a s mixákem to fakt umí, hlavně práce s vokály byla perfektní, ale když to srovnám s minule s Jaydeem, tak na toho neměla :-). Z Café de Paris jsem zamířila na hardtechno stage, kde mě totálně dorazil Mario Ranieri. Poctivá řezničina, která tě baví a odpočívat tě rozhodně nenechá, tak jak to má bejt B-). Akorát zrekonstruovaná La Grotta je nic moc - byla daleko lepší před tím, než z ní udělali rádoby Boiler Room... Už minule jsem psala, že když DJe uprostřed obklopí lidi, tak na něj vůbec není vidět a tam kde dřív bývalo pódium je teď bar...

     Byly 4 hodiny a já byla hladová a taky už docela unavená, tak jsem to zabalila. Akci jsem si v závěru užila - music výborná, atmosféra taky dobrá, na main stagi vymakaný videomapping a lasershow jako vždy, DJ intra a GO GO dancers taky byly, i jsem tam potkala pár známých. Ale ta organizace... Dalin by měl přestat fetovat a dělat to zase se Salačkou a nejlíp na BVV. Nebo nevím... Boby má sice oproti Výstavišti svoje výhody (hlavně co se týče zvuku a to je u hudebního festivalu docela zásadní), ale určitej komfort je taky potřeba, aby si to člověk mohl naplno užít - když pořádně nemáš místo na paření, nemůžeš dýchat a nemáš si pořádně kam sednout a vydechnout, není to nic moc...

     Přehled toho, co se kde bude dít v zimě, můžeš stáhnout zde: http://www.ulozto.cz/!3aA65GjOYFjv/kalendar-zima-20171807-docx

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 2528
Měsíc: 304
Den: 7