Recenze: Giuseppe Ottaviani - "Alma"
Ano, ano, já vím - vydal to už loni. Brzo to bude rok od vydání alba "Alma" a já se k němu ostudně dostávám až teď... 0:) Giuseppe Ottaviani byl svýho času můj hodně oblíbený trancový DJ, tak se mrknem, jak se mu jeho nejnovější počin vydaný u Black Hole Recordings povedl.
01. "Brightheart" Jemné piánové intro, které přeroste v příjemný vocal trance (spolupráce s vokalistou Christianem Burnsem). Svižný neoposlouchaný beaty, procítěný mužský zpěv a když se po krátkým tichu přidá lead melody, nemá to chybu :-). Znám i lepší tracky, ale i tak dost dobré. 8/10
02. "Ozone" Podobně jako u předchozí skladby, i tady jako první zní jemná hra na klávesy, která postupně čím dál víc "elektrizuje", až přejde v monotónní progressive beaty obohacené o krátké, až psy zvukové efekty. Počáteční melodie doprovází celý track, který bych označila jako něco mezi progressive a tech-trance. Moc mě baví od začátku do konce. 10/10
03. "Firefly" Toto je asi album *trancových skladeb s piánovým začátkem* :-)... já vím, je to nejjednodušší a neurazí to, no hate. Opět tu máme vocal trance, tentokrát s ženskými vokály (Kyler England). Není to špatný, baví beaty i melodie, ale "Brightheart" je lepší. 7/10
04. "Loneliest Night" Konečně jinačí začátek :-D. Ale track není nic extra... Build-up a hlavní melodie good, ale jinak mě to nebaví. Takže 6/10
05. "On The Way You Go" Magickej track s úderným začátkem a nenudícími beaty. Nepodařilo se mi zjistit, jestli je hostující Tim Hilberts ženská nebo chlap, ale má zajímavej hlas :-D. 7/10
06. "Alma" Pilotní skladba s temným začátkem je moderní tech-trance, klasickej Black Hole sound B-). Melodie je hodně upliftová, ale beaty celou dobu pěkně sypou; konec mi přijde moc "useklej"... 8/10
07. "Primavera" Toto je něco mezi chillout a chill-step music... Začátek mě moc nebaví, tak od půlky je track záživnější; celkově na chill dobrý :-) 7/10
08. "Miracle" Na skladbě "Loneliest Night" spolupracovala zpěvačka Tricia McTeague, která se mimochodem podílela i na 2 tracích Paul van Dykova alba "The Politics Of Dancing 3" (recenze viz http://www.ja-a-moje-rit.estranky.cz/clanky/aktualne/paul-van-dyk----the-politics-of-dancing-3---recenze-.html), stejně jako Sue McLaren, která i s Paul van Dykem hostuje zase na tomto tracku :-) Je to dobrý collab, má to šťávu (dat beats <3), ale chvílema mě nudí, mohlo být klidně o minutu kratší... 6.5/10
09. "Burn Bright" Jestli je na albu nějakej vocal track u kterýho se mi zpěv vyloženě nelíbí, tak je to tento. Eric Lumiere sice pěvecký talent asi má, ale brala bych něco míň utahanýho... Jinak to není špatný, průměr (a zároveň asi nejslabší vál na albu). 5/10
10. "Countdown" Čekala jsem, kdy přijde něco víc do psy. Tady to je a strašně mě to baví, i když je to oproti většině psy tracků trochu pomalejší... Je to skvělý :-), baví celou dobu - můj favorit 10/10
11. "Aurora" Nejdelší skladba (6 min, ostatní kolem 4 - 5ti) má jednoznačně nejlepší melodii v mezihrách, skvělej build-up ve druhé polovině a vůbec mi připomíná zlatý věk trancu, který je teď na ústupu, protože začaly převládat styly typu bigroom house, na který mnozí DJs přesedlali nebo jím byli ovlivněni ve své progressive tvorbě... 10/10, zaslouží si.
12. "Wait Till You Miss Me" Znova collab se Sue McLaren (tentokrát bez PvD). Moc se mně líbí ten dark začátek, ale pořád jsem čekala, kdy přijde ten drop a ty rychlý beaty co roztrhnou parket... Když nepřišel ani v půlce, vzdala jsem se veškerých nadějí. Tento beat a rytmus by se hodil jen na začátek a popř. konec... S tím zpěvem ani na chill. 4/10
13. "Slow Emotion" Lehce ambientní skladba, která se hodně blíží electro house svým BPM a elektrizujícími synťáky, je ale hodně heavy a v jednom místě prosákne typicky "trancy" melodie. Not bad, je to originální, rozhodně nic generickýho, ale jiný tracky mě tu oslovily víc. 7/10
14. "Slow Emotion 2" Těžko říct, která ze dvou "Pomalých Emocí" je lepší - obě jsou na ten stejnej styl, ale každá trochu jiná. Tato mi přijde víc do trancu, ačkoliv je ještě pomalejší a čistě do trance bych nezařadila ani jednu... Ale líbí. 7/10
15. "Home" Poslední track, featuring se zpěvačkou Jennifer Rene. Vhodný opravdu jako ploužákový outro track, před kterým bych CD vždy vypla, pokud bych teda zrovna nepotřebovala ukolíbavku... Společně s trackem č. 12. jediná skladba, kterou už bych nemusela slyšet znova (takže nejslabší nakonec tyto dvě) a považuju ji za celkem zbytečnou... 2/10
Pokud mě počty neklamou, získává CD "Alma" průměrnou a konečnou známku 7/10. To by tak odpovídalo - album obsahuje jak rytmické trancové masterpieces, tak i nudnější tracky. Jde vidět, že se Giuseppe nebojí experimentovat, ale zároveň si drží to svoje - žádná komerce, přestože je na CD víc vokálních než čistě instrumentálních tracků, který jsou ale i tak mý nejoblíbenější :-). Možná jsem čekala od releasu u Black Hole ještě víc tech-trance, ale zklamaná nejsem - Ottaviani umí :-). "Alma" vyšla asi půl roku po "The Politics Of Dancing 3" od Paul van Dyka, který je ve srovnání s tímto lepší, ale ani tohoto trancového umělce původem z Itálie bych se nebála podpořit (mj. by měl někdy na podzim zahrát v Brně ;-) )
Kalendář rave parties léto 2017: http://ulozto.cz/!eTm5jDBJb4XN/kalendar-leto0-9m-docx