Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze: Code Black - "Chapter I + II" & Sam Paganini - "Zenith"

16. 4. 2018

     Tož se k tomu konečně dostávám: recenze na 2 relativně nové, na sebe navazující EP od australského hardstyle DJe Code Black je tu! A jako bonus přidávám i recenzi na poslední album italského technaře Sama Paganiniho :-P. Let's go for it!

 

CODE BLACK - "CHAPTER I"

      První ze dvou "Chapter" EPček vyšlo v listopadu 2017, druhý teď začátkem března 2018. Moc teda nechápu, proč radši místo 2 EP nevydal 1 klasický CD, ale co už... Hodnotit budu obojí dohromady.

 

01. "With The Wolves" Feat Wasted Penguinz. Track začíná pořádně hard beaty, hlavním prvkem je ale, řekla bych, ženský HPV vokál (říkající mj. "We're out of control"), kterej se do takovýho tracku perfektně hodí. Zhruba v polovině začne euphoric část, která - hlavně díky strings - připomene, že hardstyle má vlastně kořeny v hard trancu; ke konci melodie "zelektrizuje" a připomene zase vliv moderních progresivních odnoží housu. Hlavní nevýhoda skladby je v tom, že je hrozně krátká (obzvlášť když si vezmeš, že to má být "Extended Mix") - jako by to bylo teprve rozdělaný... 7/10

02. "Beat Cannon" Feat Crisis Era. V podstatě dokonalej hardstyle track, snad až na to, že mohl být taky aspoň o 2 minuty delší... Místo ženskýho vokálu je tu teď sampl hlasů jakoby z rádia, co zní v klidné pasáži na pozadí "vesmírných" tónů; v prvním dropu taková salva beatů, že to snad musí naživo zbořit úplně cokoliv a ve druhým dropu maximálně euforická (ale pořád hardstylová) melodie - poď do mě!  8.5/10

03. "Heart Like Mine"  Feat Da Tweekaz & Adrenalize. Vokály pro tento track nazpíval kanadský vokalista Matthew Steeper. Takovej zpěv se sice hodí spíš do disco písničky, ale v kombinaci s celkovým zvukem tracku je snesitelnej. Beaty dobrý, melodie dost průměr, konec (zase) useknutej, podle build-upu znatelný vliv bigroom housu. Poslouchatelný, ale nic víc. 5/10

04. "Worlds Collide" Feat Sub Sonik. Beaty + ehm... "melodie" + progresivní build-up TOP, track dále disponuje osvědčeným ženským hlasem (kterej mohl dostat sakra víc prostoru a tím teď nemyslím nějakej utahanej zpěv, ale monotónní monolog co se do hardstylu tak hodí) a agresivním MCingem. O tom že to je zase moc krátký snad už ani psát nemusím :-/... 6.5/10

 

CODE BLACK - "CHAPTER II"

01. "Together As One" Konečně o něco delší track. Luxusní beats se znatelným vlivem psy trance, kterej v poslední době můžeš slyšet u vícero hardstylových interpretů, doplněné samplem ženského hlasu, který ovšem neodříkává ani nezpívá žádná slova, ale jen mytické táhlé "mmmmm..." + mužský hlas jakoby z vysílačky, říkající něco o hardstyle komunitě a sounáležitosti. A melodie taky není špatná :-) 8/10

02. "No Reality" Stačí 30 vteřin a insta like - dat beats! Dat melody! A to se ještě v první půlminutě nedostane na hlavní melodii :-P Ta je sice průměrnější (tj. podobnou jsem slyšela už hodněkrát, stejně jako některý další efekty co v tracku zazní), ale stejně mě hafo baví; je tu i ten pověstný ženský hlas, kterýmu přes různý filtry a efekty není moc extra rozumět, ale tomu hlavnímu ("Close your eyes - there is no reality") jo. 8/10

03. "Never Be Forgotten" Pamatuješ na Matthewa Steepera z prvního dílu EP? Tak tady je jeho zpěv zase... Hlavně díky němu a taky jednoduchosti a velké melodičnosti songu, je to spíš hard dance než hardstyle, ale špatný to není - hlavně na melodii si dal Code Black záležet, úvodní beaty jsou taky super. Zase se objevuje build-up na styl bigroom housu, což mně osobně ale nevadí. Podobnej vál jako "Heart Like Mine", ale lepší. 7/10

04. "Close The Door" Feat Insali. Hodně brutální skladbička na konec. Ani ne moc rychlá, ale co do beatů a melodie totálně INSANE. Track má strašidelnou atmosféru (a to i díky několika použitým efektům a jednomu nečekanému momentu) a pasáž se záhadným ženským vokálem; hlavní nevýhodou je opět délka - na konec by krásně sedly ještě beats, nejlíp ještě s částí toho vokálu. Jinak docela TOPka - 8.5/10   

 

     Obě EPčka od Code Black jsou rozhodně slušná, a to nejen díky spolupráci s takovými jako Da Tweekaz nebo Wasted Penguinz - Code Black tu prezentuje i pár sólových věcí, který jsou víc než oukej :-). Na "Chapter I + II" uslyšíš jak melodičtější tak spíš raw věci, jak klasickej hardstyle tak i něco mainstreamovějšího a lze zaznamenat i typické postupy newschool hardstylu typu bigroom build-up nebo psy kick. Co mě jako posluchače docela frustruje je ale fakt, že většina skladeb je moc krátká (to je teď fakt u EDM nějakej debilní trend že jsou tracky krátký...) a taky to, že se jedná o 2 samostatná EP a ne jedno CD... To první je o něco slabší než to druhý, obě dohromady pak v konečným hodnocení získávají 7/10.

 

SAM PAGANINI - "ZENITH"

    Desítku skladeb představujících jeho 3. album (předchozí "Satellite" vyšlo u Drumcodu v roce 2014) vydal Sam Paganini v srpnu 2017. Moc dobře si Sama pamatuju z jednoho dílu Apokalypsy kde naložil naprosto neuvěřitelně, takže když jsem viděla že vydává album, hned jsem si řekla, že si ho musím poslechnout...

 

01. "Zenith" Monumentální ambientní intro, délka 2 minuty. Robotické, jakoby "vesmírné" zvuky a temné rezonance - tak nějak bych popsala tenhle track... Jen moc nechápu ten konec - půl minuty skoro-ticha místo aby to skončilo ve správný moment, no nevím, ale trochu mi to připomnělo "The Silence Of T.1210 MK II" od Scooter (ten je ale rafinovanější :-D). 7.5/10 

02. "Elevator" Na duté klepání na začátku naváže našlápnutý tech-house, kterej se pak promění spíš v techno. Dost svěží track, kterej skvěle pracuje s vokálními samply, obsahuje hodně návykových a zábavných zvuků a má rychlejší tempo. 7 minut dlouhá, dokonalá záležitost - 10/10

03. "Komet" Klasický moderní techno; temnější, ale ne přímo dark. V první části nejvíc zaujmou synth tóny, který vytvoří trochu "vesmírnou" atmosféru, ale pak už se neobjeví... Objeví se ale - opět - hromada návykových zvuků co tě budou hrozně bavit a nutit tančit (samozřejmě spolu se zabijáckými beaty) včetně nějakýho toho krátkýho vokálního samplu. Same, zatím válíš! 10/10

04. "Frozen" Tento track je takovej deep house/acid/minimal. Začátek hodně chill, pak se rozezní jednoduchej kopák a postupně se nabalují všechny ostatní zvuky, mezi nimi i klidné piánové melodie a zvuk acid, kterej se do skladby nečekaně hodí. Je to ale (pro změnu) dost dlouhý, kdyby to skončilo pátou minutou, byla by to značka ideál, i když i potom track nabídne zajímavý momenty a porci exkluzivních beatů na konec, ale to opakování melodické části už mi tam připadne tak trochu navíc... 9/10

05. "Survive" A zase pořádný techno bouchání :-). Do toho opět nějakej ten vokální sampl a různé melodické plochy, nejlepší je závěrečná cca minuta a půl; proč ne, může být, ale tentokrát mě to zase tolik nezaujalo... Ale zapařila bych na to :-) 7/10

06. "Hypnotize" Feat Zoe. Začátek je divnej, ale o to lepší jsou ty beaty co tam pak po minutě spadnou B-). Docela *trubka tyč* se samplem ženskýho hlasu co tam občas zavalí "Hypnotize" (a ještě něco čemu nerozumím - "I'm life"?) - trochu jednodušší než některý předchozí tracky, ale baví hodně. 9/10

07. "Moonless" Pěkný intro, po kterým se rozezní deep/tech-house a vcelku je to zajímavá oddechová skladba s krátkými samply acid a asi vprostřed samplem mužskýho hlasu, která má v rámci alba svoje místo. Délka tak akorát, zakončení TOP. Kvalitní práce, ale těžko zapamatovatelná, nerozseká mě tolik jako některý jiný tracky. 8.5/10

08. "Plastique" Ok, tohle je asi nejslabší - nějaký electro/space disco? WTF? :-D Jako v něčem se to drží nálady alba a jsou i daleko větší sračky, ale celkově mi to přijde jak soundtrack nějaké staré sci-fi komedie :-D. 4/10

09. "Gravity" Super - zase techno/tech-house :-P. Ale ne moc extra nápaditý... Deep tóny a sampl mužskýho zpěvu opakující se pořád dokola - průměr, ale na party by nevadilo.  6.5/10

10. "Alone" Ambientní chill outro, skoro 7 minut dlouhý, v některých momentech trochu připomínající některý skladby Jeffa Millse z alba, co jsem recenzovala tady: http://www.ravepunkerz.estranky.cz/clanky/aktualne/recenze--jeff-mills----a-trip-to-the-moon----perc----bitter-music-.html. Není to špatný, ale ty 4, 4 a půl minuty by bývaly bohatě stačily - chill tracky jsou fajn, ale nemám ráda, když jsou na jinak rychlým albu zbytečně natahovaný - když budu chtít relaxovat, pustím si chillout album nebo set, rozumíš co myslím... 7/10

 

     První část alba je dá se říct dokonalá, u pátýho tracku nastává trochu propad do průměru, kterej se pak znova opakuje ke konci a "Plastique" je doufám jenom taková sranda :-D... Celkově jde ale o kvalitní techno album, který má hlavu a patu jak co se týče alba jako celku, tak i jednotlivých tracků, z nichž některý jsou dost komplexní. Stylově převažuje opravdu techno sem tam obohacené špetkou housu či ambient, opakovaně se objevujou acid pasáže. Když to spočtu, vychází mi i tady 7/10. Je to dobrý, ale místo tracků jako "Plastique" nebo "Gravity" se radši mohly objevit další tracky jako "Elevator" nebo "Komet"...

    

     Pokud tě zajímá, jaký rave parties se budou konat v ČR a SK po zbytek jara, můžeš stáhnout z uložta aktualizovaný kalendář: http://uloz.to/!7tpjNtSpvs48/kalendar-jaro-201817-docx  

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář