(Ne)reportáž Silvestr 2016 Brno Fléda
I když bych osobně šla nejradši na Favál na Bassproof (drumy a tekk), do poslední chvíle jsme nevěděli, na jakou akci na Silvára půjdem. Nakonec jsme se rozhodli pro Flédu, páč tam byl největší výběr muziky, takže si tam každej z naší grupy mohl najít svoje. Tenhle report ovšem nebude klasickej report z akce, což vzápětí vysvětlím. Spíš to bude... ehm... drogovej report.
Sice bych bývala nejradši byla na akci od začátku, ale kalili jsme prvně u známýho a domluvili se, že na akci pojedem až po půlnoci. Už pár let více či méně pravidelně hulím (a tráva je jediná droga, kterou můžu takto pravidelněji konzumovat a nedělá mi zle), párkrát v životě se mi povedlo ožrat se pod obraz (ale nestojí mi to za to, jak moc je mi po tom vždycky zle, nemluvě o tom že si ten stav kolikrát nepamatuju, takže posledních několik let defakto vůbec nepiju, jen trochu na náladu), mám nějaký zkušenosti s XTC a LSD (s obojím dobrý i špatný zážitky) no a teď jsem dostala jedinečnou příležitost vyzkoušet kokain (a zadarmo! :-P). Osobně mám z tvrdých drog hodně respekt, páč jsem na tyhle látky obecně docela citlivá (i u toho alkoholu mi vždycky stačilo málo...) a některý bych nezkoušela nikdy v životě (např. techo), ale koks prý ještě není tak hroznej, tak proč to nezkusit?
Stav se mi líbil, bylo to úplně jiný než jsem čekala, takový čistý a "nenáročný" třeba oproti éčku, bez nějakýho brutálního nájezdu nebo tak... Nakoplo mě to, byla jsem ukecaná, cítila jsem se sebejistě a nad věcí, vůči ostatním jsem najednou byla taková... přísná, drsná (což normálně nejsem :-D - jsem diplomat co do nikoho nereje když nemusí...). Trvalo to cca hoďku a půl až dvě. A pak? Všechno špatně... A teď se začínám pomalu dostávat k tomu, proč tenhle report není ani moc o hudbě a rave party...
Kámoš říkal že prý "to je bezdojezdový" - jo, věřím tomu, že třeba oproti piku (který jsem nikdy neměla a ani po tom nějak netoužím) ano, ale že by po tom nebyl vůbec žádnej dojezd není tak úplně pravda... Lidi mívaj "kocovinu" i po éčku, což jsem já krom únavy, nechutenství a bolesti ledvin nikdy neměla, takže jsem něco jako psychickej speedovej dojezd zažila poprvý. Jak to odeznělo, tak mě začalo všechno srat a nic mě nebavilo a to doslova.
Teda, některý věci by mě sraly i normálně: třeba hodinová fronta o půl jedné u vchodu na Flédu (já věděla proč chci jet dřív, kurva!). Nebo čubky co se mi snažily nabalovat mladýho (což se jim nepovedlo - cha cha cha). Nebo otravní pičusi co na někoho bez dovolení hrabou - furt mně nějakej kokot šahal zezadu na prdel - já nejsu žádná ošmatlávací hračka do piči! Za to bych lámala pazoury... Nebo čuráci co se se mnou snaží tancovat i když jim opakovaně naznačím, že o to fakt nestojím... A když se mě někdo na takové akci zeptá "Smím prosit?" tak to už je fakt úplně hotovo :-D Ať s tím táhnou někam na diskotéky... No ale dalo se to čekat, že tam budou takoví dementi - jednak kvůli žánrům jako electro nebo future house na hlavní stagi, který na parties přilákaj kde koho, jednak kvůli tomu, že byl Silvestr a Flédu jako známou destinaci při takové příležitosti taky navštíví kde kdo a v neposlední řadě kvůli tomu, že akci pořádala Chodbovka, o které jsem psala na předchozím blogu. Pro ty co neví o co jde, Chodbovka vznikla jako studentská party a přesně takto pojímá i elektronický akce, který dělá. No a když je něco studentská party, tak je to v podstatě diskotéka, protože víc než půlka lidí se tam jde v prvé řadě seznámit nebo ožrat a je jim tak nějak jedno, jestli jim k tomu hrajou drumy nebo dechovka... Cením ovšem, že se Chodbovka team nesnaží na lidech rejžovat (3 stage za 150,- je víc než fajn, k tomu soutěže o volný vstupy nebo pětikilovej účet na baru...).
No ale abych se vrátila k tomu co jsem nakousla... V životě se mi nestalo, aby mě taková muzika (d'n'b a house) NEBAVILA. Jo, občas někdo zahraje slabší set oproti ostatním, nebo mě zklame ve smyslu, že jsem se na něj těšila a čekala jsem, že zahraje líp, ale abych se celých těch 5 hodin co jsme na party byli nudila, to se mi fakt ještě nestalo... Normálně mnou taková hudba šije sama a nepotřebuju k tomu NIC, ani lidi - klidně to rozjíždím před stagí sólo :-P - ale tentokrát jsem se musela do tance vyloženě nutit... A jsem si jistá, že to bylo tím koksem co jsem si předtím dávala... K tomu mi ještě bylo blbě od žaludku a několikrát jsem se šla vyblít (to bylo asi kombinací té lajny a trochy alkoholu, co jsem předtím měla) a depku jakou jsem měla další 2 dny po tom jsem neměla už dlouho...
Takže... Nevím kdo kdy co hrál, protože mě to v tu chvíli nezajímalo. Vím jenom, že jsme většinu času byli na druhé d'n'b stagi, kde byl chvílema celkem nával a pěkný vedro; prvně se hrál liquid s live trumpetistou Fishbounem, pak neuro. Main stage byla navzdory očekávání poloprázdná, hrál se tam bigroom a úplně nakonec tech house. "Báreček" stage Vibe clubu byla jediná kuřácká, mrňavá, s mizerným zvukem. Ochranka každou chvíli někoho vyváděla ven, přičemž nevím, jestli byli kreténi ti lidi nebo securiťáci. To je asi celej můj report z týhle akce, sorry bro :-D.
No, koks nechci ani vidět minimálně co je rok dlouhej... Dát si takhle jednou za čas (za dlouhej čas) na okořenění života, proč ne, je to svinstvo, ale jednou za rok se nic zas tak nestane, akorát si to chce dát přímo na akci když už, a ne před akcí... Klidně i to koleso si takhle příležitostně dám, ale od jistý doby z toho mám strach (to jsem tehdy na Výstavišti ztratila všechny věci krom telefonu a málem jsem tam hodila kómat), takže si to určitě už nikdy nedám na chlast a už nikdy celý naráz - nejdřív půlku a pak až popř. druhou. A víš co? Nejvíc jsem si rave vždycky užila za střízliva :-). A obecně není nad to umět být šťastnej jenom tak a umět se radovat z obyčejných věcí. To je 100x lepší než nějaký falešný štěstí, za který člověk utratí love a ještě je pak z toho dojebanej ;-). Láska, hudba a dobrý jídlo, to jsou nejlepší drogy <3. ...A ganja ;-D.
Btw.: nezapomeň checkovat zimní kalendář - je stále aktualizovaný.